Blog Wayfarer

DEN PRVNÍ: Pásek je jen začátek

S Grapem toho máme spoustu společného. Máme rádi kvalitní hudbu, nevázanou zábavu a sympatické lidi. Naše cesty se střetly včera v pátek na místě, které navštěvujeme už druhým rokem. A všichni jsme spokojení.

Celá ta paráda začala opět náramkem na ruce. Poté jsme se přesunuli do zóny Urban Marketu, kde jsme jako fundovaná parta budoucích architektů využili své zkušenosti a na svém území vybudovali stánek a vše, co je k němu třeba.

Mezitím se z okolních stagí začaly ozývat první tóny a všude kolem první hlasy návštěvníků, které byly letos zase o něco pestřejší. Angličtina, němčina, francouzština nebo nepřekvapivě i čeština. Zajímavý rozhovor mezi čechy probíhal i vedle naší "jam station": "Ty poslouchej, ten Brutal Assault nějak ztratil grády tento rok. Nebo jsme tu špatně?" - "Nedramatizuj, si nemusíš pořád jen nakládat metal, dopřej si i trochu jemné melodie". To jsme ještě netušili, že nějaký ten metal je na cestě, měl okolo 17 stupňů a měl přinést mračna i déšť.

Po krátké dramatické chvilce nás to našťestí obešlo a celé odpoledne probíhalo podle plánů. Možná nám to nebudete věřit, ale už od první minuty jsme věděli, že nejvíce času budeme opět trávit na stánku i v jeho okolí. Za devatero bílými paletami a devatero bílými ploty se tam totiž nacházel náš workshop a jam station. Workshop byl zase plný kreativních lidí, kteří nad svými výtvory trávili i několik hodin (a stálo to za to) a jam okusil plno hudebně nadaných návštěvníků, kteří se přišli přidat i předvést své skilly. Přestože organizátoři avizovali, že nepovinný dresscode tohoto ročníku je bílá, tématických outfitů jsme střetli jen málo. Ve větší míře byly zastoupeny klasické kousky, kterými se nedá nic pokazit: krátké topy, šortky, dlouhé sukně, krátké sukně a klobouky.


Mlsné okukování stagí zahajujeme až navečer po zčeknutí arzenálu dobrot. Bavíme se neznámem, užíváme klidu, kvílení kytar a paradoxně počasí, které je oproti loňsku příjemně chladnější. Ve výsledku to však dopadlo tak, že někteří z nás vyrazili jen na Jaka Bugga. Jeho skromný koncert roztančil nejedno ženské srdce - to je už první atribut dobré show. A bodejď by ne, mělo to energii, šťávu, bylo to čisté a jako stvořené pro páteční večer. S přívlastkem světový! Zatímco většina fanoušků si užívala hudbu pod největším pódiem vsedě nebo vleže, hipsteři měli pré o kousek dál na SUZUKI stagi, kde už krev rozproudil Kaytranadaa a všichni tam protancovávali Conversky.  My jsme si to chvíli vyzkoušeli taky (pokud sledujete naše instagram stories, určitě jste viděli atmosférické videjko), ale poté jsme se vrátili ke stánku, kde jsme zůstali po celý večer a dobře se bavili. Tak dobře, že to ještě teď rozdýcháváme. Ale o tom zase příště!

Jake Bugg

DEN DRUHÝ: Horečka sobotní noci 

Když se probudíte na piešťanském letišti, dýchne na vás specifická atmosféra. Pořadatelé se snaží, aby Grape nebyl pouze hudebním festivalem, ale dbají i na doprovodný program a dávají si záležet na vizuální stránce festivalu. Tu nejefektivněji vstřebáte, když se hned z rána procházíte areálem a hledáte stánek, kde neservírují langoše,  Vidět na plakátech bílé sochy, které se cpou klobásou je prostě originální a vtipné.

Když je festival na letišti

V sobotu na Grapu účinkovaly v první řadě o poznání vyšší teploty, zdatně jim však sekundovali Bloc Party nebo Netsky. Celý den byl o poznání pozvolnější. Všichni jsme z předchozího večera zuřivě doplňovali tekutiny a nálada prudce stoupala. Workshop i jam session fungovaly nepřetržitě až do západu slunka, které se neslo ve znamení balení věcí a stánku.

Když odbyla devátá večerní, všichni jsme si společně připili na povedené završení naší festivalové sezóny. Poté už se vyrazilo na zmíněné koncerty a také otestovat doprovodné programy. Kolotoč, který se trefně jmenoval "Extreme" byl ale takový extrém, že jsme se po jeho konci líbali zem a raději se vrátili před hlavní stage, kde už probíhala monstrózní show belgického DJ Netsky. Ten má zřejmě tajný recept jak mixovat skladby a přitom máchat tři čtvrtiny času rukou hore a zpívat. Do všeho toho vybuchují ohně a konfety v pozadí s propracovanými vizualizacemi na plátně. Pokud jste na jeho vystoupení namířili přímo z koncertu HVOB, připadali jste si, asi jako kdyby vám někdo po steaku z hovězí svíčkové donesl na stůl růžové amarouny s glutamátem.

V porovnání s českými festivaly (když pomineme profláklé Colours a nadějný Fingers Up) přináší Grape větší rozmanitost. Hudebně je daleko progresivnější, modernější a svěžejší.  A přesně díky tomu patří na seznam akcí "must go"