Blog Wayfarer

Festivaly představují neoddělitelnou součást nevázané zábavy a volného životního stylu. A co by to bylo za životní styl, kdyby v něm neměla prostor móda? Letos jsme se už potřetí vydali přímo za zdrojem, abychom to viděli na vlastní oči!

Atmosféra letiště, které si na jeden víkend žilo vlastním životem a mělo vlastní pravidla, procházela návštěvníky už od prvního momentu, kdy prošli symbolickou vstupní bránou v podobě toitoiek. Euforie, vedro, prach, několik pódií, desettisíc lidí, výborný line-up a noční život, který se nesl v duchu „spánek je pro slabochy“ - známý scénář letních festivalů. Slovenský Grape festival zdánlivě ničím nevyniká. Přesto nás při pohledu na vyhlížející průmyslový prostor letiště zalije vlna sladké nostalgie a očekávání toho, co má přijít. Naši pozornost však upoutalo něco jiného: neoficiální centrum festivalové módy uprostřed areálu. Když jsme si totiž festivalovou módu prohlédli v praxi, potvrdila se naše teoretická očekávání: je maximálně uvolněná, ignoruje trendy a naopak miluje vlastní kreativní dotek svých nositelů.

Přestože organizátoři avizovali, že nepovinný dresscode tohoto ročníku je psychedelic, opticky vyblázněných modelů jsme střetli jen málo. Ve větší míře byly zastoupeny klasické kousky, kterými se nedá nic pokazit: krátké topy, šortky, dlouhé sukně, krátké sukně, šaty s rozparkem, klobouky a čelenky.



Nás však baví módu nejen nosit, ale i tvořit. Proto jsme opět a zase pro všechny kreativní návštěvníky připravili na oba dny workshop zaměřený na výrobu vlastních triček, kšiltovek a vaků. Nutno dodat, že vzhledem k povaze Grapu jel ve velkém stylu. Doprovodné jamování také nezaostávalo a na nových Wayfarer lehátkách se střídal jeden vedrem znavený návštěvník za druhým. Někteří z nich našim klukům dokonce pořádně zvedli..ehm, tlak a v úmorných 36 stupních ještě přitopili.



Možná to bude znít jako laciná propaganda, ale už od první minuty jsme věděli, že nejvíce času budeme trávit na stánku. V rámci proporcí monstr akce působí přátelským dojmem a navíc poskytuje tu nejcennější surovinu - příjemný azyl pod střechou. Mlsné okukování stagí zahajujeme až navečer po zčeknutí arzenálu dobrot. Bavíme se neznámem, užíváme klidu, kvílení kytar a paradoxně i klimatu, který pod stanem nemá daleko k rozpálené sauně. Z lidí kolem teče proudem, ale vzduch zůstává čistý, spíš než v pavilonu opic jsme v botanické zahradě.

Dvoudenní veselí v Piešťanech však skončilo dříve, než se plánovalo. Tropická vedra vystřídaly v sobotu večer bouřka a přívalové deště a část programu byla zrušena. Dotklo se to zejména koncertů švédského písničkáře Josého Gonzálese a dánské zpěvačky MØ, kteří si dali doslova bleskovou show. Všichni ti, kteří se celé dny honili za hasičkou stříkačkou, se utíkali schovat do prvního stanu.
My posedávali v dodávce, s vlastním vychlazeným pivem a celou situaci si maximálně vychutnávali.

Grape došel do stádia, kdy se opravdu každý najde to své. Porovnávat s ostatními festivaly není třeba, Grape je prostě jiný a snaha vyvíjet se je znát. My jsme moc rádi, že jsme si letošní ročník nenechali ujít a už teď se těšíme na další sousedské setkání v Piešťanech. Děkujeme všem, kteří za námi přišli a parádně s námi završili festivalovou sezónu. Příští rok opět a zas!