Na stáži pro mladé a neklidné designéry ve Wayfarer jsme se sešli čtyři. Zbyli jsme tři. Tři mladí tvůrci Rosťa, Kitty a Míša. Společně jsme se pustili do práce v mega milém prostředí, kde jsme vyčnívali nejen svými osobnostmi, ale i pojetím celého úkolu. Měli jsme vytvořit potisky na trička, mikiny i tašky a tématem pro nás byl "typický čech". Přirozeným vývojem se téma změnilo a přetvořilo jen na Česko a další designy, které s nim ani trošku nesouvisí. Klasika. 
Hned ze startu jsme se každý vydali jinou cestou - folklore, geografie nebo slavné osobnosti. Nic nám nečinilo problém, nic nás nemohlo zastavit. Každý jsme vytvořili naprosto dechberoucí kolekci, kterou prostě musíš mít ve svém šatníku!
Jsou to kousky vhodné pro každou příležitost - sport, party, rande, společenské akce, využití se meze nekladou.
Celé, poněkud krátké, tři týdny jsme si mega užili a jsme rádi za příležitost, která nám byla poskytnuta. Byla to taková škola. Viděli jsme, jak vše probíhá v reálu, vybírání střihu triček, stylu nebo jak se řeší problémy s firmou, kde jsme potisky původně chtěli vytvořit a následná změna onoho nešťastného rozhodnutí (firma Optiger je naprosto neschopný, jednou budou litovat toho, že nebyli vstřícnější, a že nebyli u zrodu tohoto módního skvostu).
Také bylo skvělé, že jsme měli úplně volnou ruku. Nikdo nás do ničeho netlačil. Všichni zaměstnanci pomohli, když bylo třeba. Lepší práci prostě nenajdete. ;) #TOCHCEŠ #UNILABEL #WAYFARER #BJNSK #KITTYDARKO #MIKA #TOP #WORK #ART #DESIGN






Ano, i my začínáme strašit se školou. Neděláme to však proto, abychom vám ten poslední zbytek prázdnin zprotivili. Právě vás chceme pomalu naladit na tu přicházející školní vlnu a hlavně vás inspirovat, jaké kousky si do té nové sezóny pořídit, abyste oslnili všechny spolužáky a zalepili pusu těm, s kterými nejste zrovna na jedné lodi.

Je nám jasné, že prvním zářím končí veškerá volnost, která vás po celé ty dva měsíce provázela a bude těžké se vrátit do reality. Večerní nastavení budíku, ranní posunování o pět minut, ze kterých je nakonec minut dvacet a vy tak nakonec vystřelíte z postele jako namydlený blesk, nahodíte na sebe první věc, která vám padne do ruky, vyčistíte si zuby a letíte do školy.

Tím si prostě musí projít každý, aby nakonec vzpomínal s úsměvem a přišel na to, že to vlastně všechno bylo fajn a že vám tenhle život, kdy jedinou starostí bylo, jestli stihnete o desetiminutové přestávce opsat celý úkol z matiky nebo jestli vás ta úča nechytí s tahákem, vlastně hrozně chybí.                                                    
Tak depky stranou, škola je někdy i instituce plná srandy a nakonec i ti učitelé na vás vzpomínají ještě dlouho po vašem odchodu. Záleží, jestli v dobrém nebo špatném, ale to už je na každém jedinci, jak si to zařídí. :-)

A protože jsme úplně nejhodnější, rovnou jsme vám poskládali téměř na míru tenhle outfit, který můžete využít hned první školní den.


No a bez pouzdra se taky neobejdete. Někam ty taháky schovávat musíte



Více z naší edice "Back to school" najdeš ZDE a všem školákům přejeme ten nový školní rok co nejlepší. :-)









DEN PRVNÍ: Pásek je jen začátek

S Grapem toho máme spoustu společného. Máme rádi kvalitní hudbu, nevázanou zábavu a sympatické lidi. Naše cesty se střetly včera v pátek na místě, které navštěvujeme už druhým rokem. A všichni jsme spokojení.

Celá ta paráda začala opět náramkem na ruce. Poté jsme se přesunuli do zóny Urban Marketu, kde jsme jako fundovaná parta budoucích architektů využili své zkušenosti a na svém území vybudovali stánek a vše, co je k němu třeba.

Mezitím se z okolních stagí začaly ozývat první tóny a všude kolem první hlasy návštěvníků, které byly letos zase o něco pestřejší. Angličtina, němčina, francouzština nebo nepřekvapivě i čeština. Zajímavý rozhovor mezi čechy probíhal i vedle naší "jam station": "Ty poslouchej, ten Brutal Assault nějak ztratil grády tento rok. Nebo jsme tu špatně?" - "Nedramatizuj, si nemusíš pořád jen nakládat metal, dopřej si i trochu jemné melodie". To jsme ještě netušili, že nějaký ten metal je na cestě, měl okolo 17 stupňů a měl přinést mračna i déšť.

Po krátké dramatické chvilce nás to našťestí obešlo a celé odpoledne probíhalo podle plánů. Možná nám to nebudete věřit, ale už od první minuty jsme věděli, že nejvíce času budeme opět trávit na stánku i v jeho okolí. Za devatero bílými paletami a devatero bílými ploty se tam totiž nacházel náš workshop a jam station. Workshop byl zase plný kreativních lidí, kteří nad svými výtvory trávili i několik hodin (a stálo to za to) a jam okusil plno hudebně nadaných návštěvníků, kteří se přišli přidat i předvést své skilly. Přestože organizátoři avizovali, že nepovinný dresscode tohoto ročníku je bílá, tématických outfitů jsme střetli jen málo. Ve větší míře byly zastoupeny klasické kousky, kterými se nedá nic pokazit: krátké topy, šortky, dlouhé sukně, krátké sukně a klobouky.


Mlsné okukování stagí zahajujeme až navečer po zčeknutí arzenálu dobrot. Bavíme se neznámem, užíváme klidu, kvílení kytar a paradoxně počasí, které je oproti loňsku příjemně chladnější. Ve výsledku to však dopadlo tak, že někteří z nás vyrazili jen na Jaka Bugga. Jeho skromný koncert roztančil nejedno ženské srdce - to je už první atribut dobré show. A bodejď by ne, mělo to energii, šťávu, bylo to čisté a jako stvořené pro páteční večer. S přívlastkem světový! Zatímco většina fanoušků si užívala hudbu pod největším pódiem vsedě nebo vleže, hipsteři měli pré o kousek dál na SUZUKI stagi, kde už krev rozproudil Kaytranadaa a všichni tam protancovávali Conversky.  My jsme si to chvíli vyzkoušeli taky (pokud sledujete naše instagram stories, určitě jste viděli atmosférické videjko), ale poté jsme se vrátili ke stánku, kde jsme zůstali po celý večer a dobře se bavili. Tak dobře, že to ještě teď rozdýcháváme. Ale o tom zase příště!

Jake Bugg

DEN DRUHÝ: Horečka sobotní noci 

Když se probudíte na piešťanském letišti, dýchne na vás specifická atmosféra. Pořadatelé se snaží, aby Grape nebyl pouze hudebním festivalem, ale dbají i na doprovodný program a dávají si záležet na vizuální stránce festivalu. Tu nejefektivněji vstřebáte, když se hned z rána procházíte areálem a hledáte stánek, kde neservírují langoše,  Vidět na plakátech bílé sochy, které se cpou klobásou je prostě originální a vtipné.

Když je festival na letišti

V sobotu na Grapu účinkovaly v první řadě o poznání vyšší teploty, zdatně jim však sekundovali Bloc Party nebo Netsky. Celý den byl o poznání pozvolnější. Všichni jsme z předchozího večera zuřivě doplňovali tekutiny a nálada prudce stoupala. Workshop i jam session fungovaly nepřetržitě až do západu slunka, které se neslo ve znamení balení věcí a stánku.

Když odbyla devátá večerní, všichni jsme si společně připili na povedené završení naší festivalové sezóny. Poté už se vyrazilo na zmíněné koncerty a také otestovat doprovodné programy. Kolotoč, který se trefně jmenoval "Extreme" byl ale takový extrém, že jsme se po jeho konci líbali zem a raději se vrátili před hlavní stage, kde už probíhala monstrózní show belgického DJ Netsky. Ten má zřejmě tajný recept jak mixovat skladby a přitom máchat tři čtvrtiny času rukou hore a zpívat. Do všeho toho vybuchují ohně a konfety v pozadí s propracovanými vizualizacemi na plátně. Pokud jste na jeho vystoupení namířili přímo z koncertu HVOB, připadali jste si, asi jako kdyby vám někdo po steaku z hovězí svíčkové donesl na stůl růžové amarouny s glutamátem.

V porovnání s českými festivaly (když pomineme profláklé Colours a nadějný Fingers Up) přináší Grape větší rozmanitost. Hudebně je daleko progresivnější, modernější a svěžejší.  A přesně díky tomu patří na seznam akcí "must go"

Tak zase příští rok!
P.S.: na všechny fotky můžete kouknout ZDE

Bloc party

Midi Lidi


Jam session
Workshop



barvily se i vlasy
televizní výslech :)


Co si představíte, když se řekne zahradní slavnost? Divadlo, film, plameňáky servírující jednohubky, fontánu s perlami a koktejly? Přijďte za námi na Grape festival a uvidíte, zač je toho zahrada!

Grape už není jen nějaký další malý začínající festival. Své pevné místo na letní festivalové mapě si vydobyl už dávno. Na loňském přelomovém ročníku dostal konkrétní podobu, které se držel i letos a podle organizátorů ještě pár let držet bude. Poznávacím znamením je příjemná dvoudenní délka, familiární kapacita 10 tisíc festivalových nadšenců, lístek do tisícovky a trendy dyzajn.

Stejně jako loni budeme v Piešťanech součástí Urban Marketu. A stejně jako loni přijedeme s programem, kde je nuda sprosté slovo a pro pohodovou náladu nepůjdete daleko. Samozřejmě se budeme držet i letošního festivalového dress codu a přijedeme všichni v bílém. Nicméně nebyl by to Wayfarer, kdyby jsme si to nepojali trošku "po svém". Nebude chybět náš DIY workshop, kde si budete moci vytvořit vlastní crop top, plátěnou tašku, vak na záda či čepici; jam session a chill out zóna; speciální ohrádka na sušení ponožek, módní kompost a možná přijde i kouzelník! :)  Máte se na co těšit.

Vidíme sa na letisku Piešťanech  v piatok a sobotu 12. - 13. augusta!



Necelých pět kilometrů od Liberce leží Vesec - obec, v níž žije úctyhodných 4 762 obyvatel a místo, kde od roku 2012 pravidelně probíhá hudební festival Benátská! Mezi hlavní lákadla letošního ročníku patřili bezpochyby Tom Jones, Zagorka a  Wayfarer. Jak jsme si naší Benátskou premiéru užili?

Náš sedmičlenný dream team dorazil na místo činu na tři etapy. Někteří dojeli naší krásnou novou dodávkou, které paradoxně vypověděla světla, takže cesta z Havířova do Liberce proběhla tzv. "na punk". Zbytek přijel poslušně a na čas vlaky a autobusy.

Tradiční stavění stánku bylo ve znamení klidu a míru, nicméně při závěrečné části s přívodem elektřiny bylo třeba si osvěžit hodiny šplhu z tělocviku. Zdroj byl bohužel přesně na opačné straně přes cestu, po které pravidelně projížděla auta a chodili zvídaví návštěvníci, takže bylo třeba kabel vést vrchem. To znamenalo zahrát si na Tarzana, obvázat kabel kolem ní a vést ho směrem k našemu stánku (viz foto). Po těžkém boji skončilo klání 0:1 pro kabel. Ten zůstal na zemi.

Sluncem políbeným areálem začali úderem třetí odpolední chodit první návštěvníci. Jelikož se hudební program teprve rozjížděl, měli spoustu času na prozkoumání festivalové nabídky. Kromě rekordního množství stánků s hambáči se stály fronty na fotku s Vendulou i na náš DIY workshop. Na naší "call to action" se chytla spousta kolemjdoucích a snažili se nám dokázat, že to umí lépe, než my (uměli)!

Protože nejezdíme na fesťáky kvůli zisku (ale nezlobili bychom se, kdyby jsme se vrátili jako milionáři), ale také kontaktu s vámi a zábavě, každý večer jsme opustili hnízdo a vydali se do víru dění. První noc nás nalákalo představení legendárního muzikálu "Jesus Christ Superstar" s Danem Bártou či Kamilem Střihavkou, které v devadesátých letech trhalo návštěvnické rekordy. Po skončení jsme si v rámci team buildingu ve stánku otevřeli flašku na zahřátí a štěbetali do brzkých ranních hodin.

I přes probdělou noc byl stánek od jedenácté ready. Co by to však bylo za Benátskou, aby alespoň chvíli nepršelo. Po většinu pátku bylo celkem slunečno, ale potom přišel obrovský slejvák, který zalil do té doby vyprahlý Vesec. Den jinak přivítal Benátskou celkem vlídně. Jediné, na co si člověk mohl stěžovat, byla kapacita zázemí na hlavní promenádě. Ta nedokázala pozřít množství lidí, kteří začali přicházet ve velkém počtu a zároveň se zastavovat, aby si prohlédli nabídky stánků. Na korýtka s vodou na umytí zubů se stály fronty a vybrat ten správný záchod byla také ruská ruleta. Nicméně tyto "drobné nedostatky" byly zapomenuty už ve chvíli, kdy si někteří odskočili na Ewu Farnou a k večeru na tahouna dne Toma Jonese. Ten předvedl velmi slušnou blues rockovou show, které se zúčastnilo několik tisíc návštěvníků. Těžko uvěřit, že mu je už 76 let!  Publikum dostal do varu a nezbytně k tomu nepotřeboval ani své největší hity, ač na pecky jako Sex Bomb samozřejmě došlo.


Poslední den letošního ročníku Benátské byl ve znamení hned několika překvapení. Jedním z nich bylo, že místo hlášeného deště přišla horká vlna. Zatímco většinu  festivalů letos provází ne zrovna dobré počasí a například  na Colours to i částečně kazilo výborné hudební zážitky, na Benátské si to vybíralo za všechny předchozí roky plné vody. Ale jak je známo, jsme národ nespokojených, a tak padla občas nějaká ta stížnost. Na co? No, na velké vedro. Pravda je ovšem ta, že když se člověk smaží ve vlastním potu, není se co divit.  Někteří z nás chytali bronz, jiní si zalezli do stánku. Na nás stejně návštěvníci nebyli tak žhaví, jako na Vendulu. Vsadíme se, že nikdo nemá z Benátské tolik selfíček a nepoznal tolik nových lidí, jako právě ona!

V podvečer jsme zpacifikovali stánek, workshop a Vendulu kolegiálně zamkli i se sbalenými věcmi do dodávky a šli si poslední den naplno užít. Naši hudební flow v sobotu odstartovala nafrněná Bára Poláková a hned po ni se už dav klaněl Haně Zagorové (další z překvapení). Paradoxně daleko menší dav příznivců se sešel pod pódiem při vystoupení dvou sobotních zahraničních hvězd (překvapení n.3). Finále festivalu zprostředkovaly power metaloví Dragonforce. Nic se nezměnilo ani při koncertě Michaela Schenkera, zakládajícího člena Scorpions. Pro nepatrnou část našeho týmu dokonale zvýraznili kontrast k pátečním melodiím bluesrockového veterána. Žádná řada známých hitů, žádné melodické erupce. Jen brilantní kytarová technika a divoký hard rock v duši.


Údajně jde o tradici, že headlineři Benátské mají menší publikum než české stálice, které hrají na každém rohu. Diváci tohoto festivalu se chtějí hlavně bavit a nejvíce ocení skupiny typu  Divokej Bill nebo Mandrage, kteří sfoukli svíčku na festivalovém dortu č. 24.  A zatímco Mandrage hledali v publiku ženu, zbytek benátské posádky včetně nás zamířil na N.O.H.U. a po nich svou gondolu za novými zítřky. Konkrétně na kutě do stánku, abychom ráno vstali čilí a nadšení na cestu domů.

Na našem facebooku jste už mohli vidět, jak Benátská vypadala, probíhala a jak jsme si ji náležitě užili. Co jste tam ale určitě neviděli, jsou tyhle fotky! 

Hanbatá Vendula při stavění jen koukala

První pivka!
Selfie!
Prostě Wayfarer
Momentka :)
Jesus Christ Superstar 
Dragonforce

Vypsaná Fixa

Horkýže Slíže

Kristína

N.O.H.A.
Používá technologii služby Blogger.